Celkový vzhled a výraz obličeje jsou velmi ovlivněny tvarem a velikostí nosu, který tvoří dominantu našeho obličeje. Odchylky v tvaru a velikosti nosu, které mohou být buďto vrozené nebo získané, mohou působit nejen estetické problémy, ale vést i k různým funkčním potížím (obstrukce dýchání). První zmínky o operacích nosu jsou staré několik tisíc let. Postupný vývoj operačních technik dokládá jejich složitost a zájem plastických chirurgů o vytvoření „dokonalého“ tvaru nosu.

Pro koho je rhinoplastika vhodná

Každý, kdo trpí estetickými nebo funkčními problémy způsobenými nepříznivým tvarem nebo velikostí nosu, může zvážit možnost plastické operace. Mezi běžné problémy patří orlí nebo sedlovitý nos, vybočení nosu z osy, příliš široké nebo úzké chřípí a další. Funkční problémy nosu, jako je zhoršené dýchání nebo opakující se infekce, mohou být často spojeny právě s estetickými problémy.

Před každou operací by se měl pacient poradit s plastickým chirurgem. Svěřit mu svoje problémy, které ho vedou k operaci a co si od jejího provedení slibuje. Zda je příčina estetická, funkční nebo psychologická.

V jakém věku lze provést plastiku nosu

Operace plastiky nosu je vhodná až po ukončení růstu a puberty, obvykle po šesnáctém až osmnáctém roce života. Za horní optimální věkovou hranici pro provedení plastiky nosu se má 30. rok života. Operaci je samozřejmě možné provést i později, ale ve vyšším věku se již více mění kvalita i tloušťka kůže nosu a hojení nemusí být bez komplikací. S ohledem na to, že jde o operaci v celkové anestezii, tak důležitý je i celkový dobrý zdravotní stav.

Operace měkkého nosu vs. tvrdého nosu

Operaci můžeme rozdělit na dvě skupiny: rhinoplastka tzv. měkkého nosu, kdy provádíme korekci hrotu nosu bez opravy kostěnných struktur. Druhou skupinou jsou operace nosu s chirurgickým zásahem do nosních kůstek, o které hovoříme jako o rhinoplastice tzv. tvrdého nosu. Někdy je nutné upravit tvar nosu i použitím kostního štěpu.

Plastiku nosu si dobře rozmyslete a nepodceňte výběr odborníka

Nos propůjčuje našemu obličeji jedinečný výraz, který jeho úprava trvale promění. A to může být někdy náročné psychicky přijmout, i pokud je výsledek rhinoplastiky velmi zdařilý. Velmi náročná je situace, pokud estetický výsledek po plastice nosu není optimální. Takové výsledky mohou mít vážné následky, protože nos nelze nijak skrýt.

Proto je před podstoupením rhinoplastiky zcela zásadní, aby si pacient byl vědom všech rizik i důsledků podstoupení operace a velmi pečlivě si vybral prověřeného operatéra zkušeného v této problematice. Je více než vhodné investovat svůj čas do více konzultací s plastickým chirurgem, aby měl pacient odpovědi na všechny svoje otázky či obavy a rozhodnutí k operaci učinil skutečně informovaně a zodpovědně. Reoperace nosu jsou obvykle velmi náročné a komplikované.

Průběh plastické operace nosu

Menší zákroky – úpravu hrotu nosu – provádíme v lokální anestezii, větší buď kombinované s analgosedací nebo v celkové anestezii, která bývá pro pacienta výhodnější a nejvíce komfortní. Dle rozsahu plastiky nosu operace obvykle trvá 1 až 2 hodiny. Existují dva operační přístupy: otevřená a zavřená metoda. Při zavřené metodě plastický chirurg upravuje měkké i tvrdé tkáně nosu do požadovaného tvaru z vnitřní strany nosu. Pro korekci komplikovanějších deformit nosu se volí tzv. otevřená metoda – mezi nosními dírkami, kde pak zůstane po zhojení tenká, neviditelná jizvička.

Ihned po operaci nosu

Operace je zakončena nosní tamponádou a přiložením sádrové dlahy, která fixuje nový tvar nosu. Pacient v pooperačním období dýchá pouze ústy. Tamponádu z nosu nejčastěji odstraňujeme 3. pooperační den a pacient si v této fázi čistí nosní dírky několikrát denně vlhkými štětičkami.

Hospitalizace obvykle trvá do druhého dne po operaci, kdy je po stabilizaci stavu pacient propuštěn do domácí péče.

Zotavení a správný režim po rhinoplastice

Po plastické operaci nosu je výskyt otoku a krevních výronů v oblasti očí zcela běžný a patří k normálnímu průběhu po operaci. Jak otok, tak modřiny se postupně vstřebají během 7 až 10 dnů. Sádrovou dlahu snímáme z nosu většinou 10-tý pooperační den.

Po dobu 2-3 měsíců zakazujeme veškerou sportovní aktivitu, aby nedošlo k poranění nosu a poškození jeho nového tvaru. Stabilizace tkání nosu po operaci je přibližně 1 rok. Tato doba může být ale i delší, záleží na individuálních předpokladech k hojení, které ani pacient, ani operatér nemohou nijak ovlivnit. Konečný výsledek ve velké míře závisí na správném dodržování pooperačních rad operatéra a vzájemné spolupráci pacienta a lékaře.

Možné komplikace po plastické operaci nosu

Plastická operace nosu má rizika jako každá jiná operace – možné komplikace zahrnují zvýšené krvácení, infekce, nadměrné jizvení a pooperační srůsty nebo cysty. U některých pacientů může otok a výskyt krevních výronů přetrvávat déle. Dokud zcela neodezní a nedojde k úplnému zhojení tkání, není možné zcela hodnotit konečný tvar nosu. Jeho finální podoba po provedené plastice je po 12 měsících od operace, někdy i déle.

Kontraindikace k provedení rhinoplastiky

Plastickou operaci nosu není možné provést v době těhotenství a kojení. Mezi další kontraindikace patří závažná chronická či onkologická onemocnění, poruchy srážlivosti krve, někeré kožní a autoimunitní choroby, ale také psychické poruchy a nerealistická očekávání pacienta.

Operaci samozřejmě není možné provést ani v případě akutního infekčního onemocnění – klient musí být v posledních třech týdnech před operací zcela zdráv a v případě i jen lehké infekce horních cest dýchacích (rýma, viróza) bez odkladu informovat svého operatéra, který posoudí, zda v dané situaci je/není nutné rhinoplastiku odložit.